|
|
Indikátory sociálního pilíře udržitelného rozvoje na lokální úrovni
Kučerová, Zita ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Doc.PhDr.Jana Šafránková,CSc. (oponent) ; Staňková, Eva (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce bylo najít odpověď na otázky, zda lze monitorovat sociální soudržnost (kohezi) obce a čím tuto kohezi, která je jedním ze základních pilířů udržitelného rozvoje, měřit. Byl proveden rozbor přístupů a měření udržitelného rozvoje sociálního pilíře v mezinárodním i českém prostředí. Sociální pilíř byl identifikován a popsán i pro lokální úroveň. V rámci sociálního pilíře udržitelného rozvoje na úrovni obce jsou navrženy tři hlavní tématické bloky: • Kvalita sociálního prostředí obce • Sociodemografická struktura obyvatel obce • Spokojenost a participace na věcech veřejných. Tato témata by měla být monitorována indikátorovou sadou, navrženou v této práci. Jejím cílem bylo pokrýt všechny dimenze sociální koheze, které jsou opodstatněné a významné ve vazbě na procesy územního plánování. Tyto indikátory lze sledovat v přímě vazbě na populační velikost a regionální význam sledované územní jednotky na lokální úrovni a nejsou vytrženy z konceptu sledování indikátorů udržitelného rozvoje na dalších územně vyšších úrovních. Výsledky, analýza a interpretace dosažených hodnot by se mohly stát jedním z podkladů pro „rozbor udržitelného rozvoje území“ (součást nástrojů územního plánování dle současné právní úpravy), reprezentující sociální pilíř. Všechny jevy a procesy musí být zároveň hodnoceny v kontextu dalších pilířů udržitelného rozvoje a poté by se měly stát též vhodným nástrojem k měření naplňování cílů územního plánování.
|
|
|
Automatizace výpočtů genotypových dat
Vybíhal, Adam ; Richter, Miloslav (oponent) ; Štohl, Radek (vedoucí práce)
Cílem této práce je automatizace práce s programy pro zkoumání struktur populací pomocí genotypových dat. Konkrétně jsou popsány vlastnosti čtyř programů, Structure, Structure Harvester, CLUMPP a distruct. V rámci práce je pak navržen proces automatizace práce s těmito programy. Na bázi tohoto návrhu je následně vytvořena aplikace na platformě .NET, která uživateli usnadňuje práci se zmíněnými programy. Navržená aplikace poskytuje uživateli grafické rozhraní pro nahrávání vstupních souborů, zadávání potřebných parametrů, nastavení automatizovaného spouštění jednotlivých programů a zobrazení jejich výsledků.
|
|
|
Automatizace spouštění programů pro výpočet genotypových dat
Janásek, Josef ; Štohl, Radek (oponent) ; Richter, Miloslav (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na vytvoření programu, který zautomatizuje práci s programy Structure, Structure Harvester, CLUMPP a Distruct. Tyto programy se zabývají prací s genotypovými daty pro zkoumání struktur populací. Návrh automatizace práce s těmito programy je poté zpracován do aplikace s uživatelským rozhraním, které je uživatelsky přívětivé pro co největší usnadnění práce, a to nahrávání vstupních dat, zadávání parametrů, zobrazení výsledků. Tato aplikace je vytvořena na platformě .NET.
|
|
|
Infection pathway of Hymenoscyphus fraxineus and its interactions with ash mycobiota
Haňáčková, Zuzana ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Adamčíková, Katarína (oponent) ; Botella Sánchez, Leticia (oponent)
Nekróza jasanu je choroba, která na začátku 21. století zasáhla populace původních druhů jasanů v celé Evropě. Způsobuje nekrotické skvrny na listech, nekrózy výhonů a větví a především u mladých jedinců celkové odumření stromu. Nekrózou jasanu je napadán obzvláště F. excelsior. Původcem onemocnění je nepůvodní vřeckovýtrusná houba z Asie - Hymenoscyphus fraxineus. Cíle této dizertační práce byly následující: 1) studovat populační strukturu H. fraxineus na různých škálách - na regionální škále (české populace) a na úrovni jednotlivých řapíků, toto měřítko mělo sloužit k potvrzení infekční cesty patogenu; 2) objasnit efekt H. fraxineus na saprotrofy v opadu (jmenovitě H. albidus) a 3) porovnat endofytickou mykobiotu tolerantních a citlivých stromů a testovat antagonistické interakce těchto hub proti patogenu. Analýza českých populací zjistila nižší průměrnou genovou diverzitu v porovnání s dalšími evropskými populacemi. Jedna česká populace se od zbytku signifikantně lišila kvůli nejnižší hodnotě allelic richness a velmi nízké průměrné genové diverzitě. Výsledky naznačují, že i přes minimální rozdíly mezi evropskými populacemi můžou lokální ekologické nebo epidemiologické faktory ovlivňovat strukturu populací H. fraxineus. V navazující studii byly izolovány a genotypovány kmeny H. fraxineus z řapíků...
|
|
|
Population Structure and History of the Sahel From the Point of View of Alcohol Metabolism
Jurišová, Lívia ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Macholán, Miloš (oponent)
Sahel je najsevernejšou časťou subsaharskej Afriky. Je obývaný komplexnou zmesou ľudí, ktorí sa líšia etnickým pozadím a príslušnosťou k jazykovým rodinám a životným štýlom. V oblasti sahelu sa štúdie najvýznamnejšiemu a najviac študovanému génu metabo- lizmu etanolu, ADH1B, venovali veľmi málo, najmä z dôvodu nízkeho výskytu variantu rs1229984-T, ktorý urýchľuje prvý krok metabolizmu alkoholu. Variant rs1229984-T vďaka svojmu mimoafrickému pôvodu však najmä vo východnej časti sahelu predsta- vuje vhodnú pomôcku pre štúdium populačnej histórie. Východný sahel totiž pred- stavuje miesto, kde sa od 7. st. n. l. usídľovali imigranti z Arábie a dochádzalo k ich miešaniu s africkými populáciami. Za účelom štúdia populačnej štruktúry a histórie z hľadiska metabolizmu alkoholu boli využité už známe genotypové dáta štrnástich sahelských populácií, pochádzajú- cich najmä z východnej časti regiónu. Z dôvodu absencie kritického lokusu rs1229984 v genotypizačnom čipe boli vzorky podrobené sekvenácii. Kombináciou dát z genotypi- začného čipu a sekvenácie bolo nakoniec analyzovaných 26 lokusov génu ADH1B a jeho blízkeho okolia, ktoré pochádzali z 318 vzoriek. Genotypové dáta bolo potrebné previesť do haplotypovej podoby pomocou fázova- cieho programu. Pre výber vhodnejšieho fázovacieho programu boli dáta...
|
|
|
Phylogeography and genetic diversity of the populations of Gobius niger (Gobiiformes: Gobiidae)
Hradečný, Jakub ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Perdices, Anabel (oponent)
Hlaváči (Gobiiformes: Gobiidae) jsou nejpočetnější rybí čeledí a nejvíce zastoupenou skupinou ryb obývající evropské pobřeží. Genetická diverzita evropských hlaváčů byla doposud studována pouze u několika málo druhů. Ačkoli se mořské prostředí jeví jako homogenní, existují zde bariéry bránící genovému toku, například v podobě průlivů či mořských proudů. Hlaváč černý (Gobius niger) obývá pobřežní vody Evropy, severní Afriky a také středozemní a černomořské pobřeží Blízkého východu. Jedná se o bentický druh hlaváče, který má v rámci životního cyklu planktonní larvální stadia. V rámci této práce byli studovaní jedinci z 28 lokalit napříč areálem rozšíření, s cílem studia vnitrodruhové genetické diverzity. Analýza dvou mitochondriálních genů (cytochrom b a D loop) odhalila komplexní populační strukturu a výraznou vnitrodruhovou diverzitu (maximální p-distance 6,1 %). Populace je rozčleněna na čtyři velmi rozdílné haplotypové skupiny, s neočekávaným geografickým rozložením. Zatímco populace obývající Atlantský oceán a Severní moře je geneticky homogenní a všichni studovaní jedinci nesou haplotypy patřící do stejné haplotypové skupiny, středomořská populace je velmi komplexní, a vykazuje přítomnost čtyř haplotypových skupin, z nichž některé jsou sdílené i mezi vzdálenějšími regiony. V západním středomoří...
|
|
| |
|
|
Application of molecular methods in population genetic studies
Šurinová, Mária
Velké spektrum faktorů může formovat genetickou strukturu populací rostlin. V této disertační práci se soustředím na dva z nich. První faktor, polyploidizace, je proces množení chromozomových sad prostřednictvím duplikace celého genomu v rámci jednoho druhu (autopolyploidia) nebo hybridizace genomů dvou různých druhů (alopolyploidia). Tento proces rychle přináší nové varianty do genomů, což umožňuje druhům obsadit odlišné arealy, přizpůsobit se novým biotopům a kolonizovat je nebo se přizpůsobit měnícímu se prostředí v jejich původním areálu. Výhody polyploidizace jsou spojeny s nevýhodami v podobě komplikací v mitóze a meióze a změnami v buněčné architektuře. Kromě toho, po vytvoření cytotypu se noví jedinci musí vypořádat s efektem vyloučení cytotypu, konkurencí s rodičovskými jedinci a vyššími požadavky na živiny. V této práci představuji vliv polyploidizace na populace tří druhů - Arabidopsis arenosa, Aster amellus a Festuca rubra. Druhým faktorem měnícím genetickou strukturu populací prezentovaných v této práci je fragmentace populací. Fragmentace populace může být způsobena přírodními nebo antropogenními aktivitami a často vede k celkovému snížení velikosti populace a snížení konektivity mezi fragmenty. Omezený tok genů může ohrozit dlouhodobé přežití populace v důsledku inbrední deprese a...
|
|
|
Chromosom Y v hybridní zóně myší
Rubík, Pavel ; Munclinger, Pavel (vedoucí práce) ; Zemanová, Barbora (oponent)
Zóna kontaktu mezi poddruhy myši domácí Mus musculus musculus a Mus musculus domesticus je jednou z nejintenzivněji zkoumaných hybridních zón. Je tomu tak i díky zjištěné rozsáhlé introgresi chromozomu Y poddruhu M. m. musculus na genetické pozadí M. m. domesticus. Jedna z teorií o vzniku této introgrese jej vysvětluje pomocí intragenomického konfliktu mezi pohlavími. Díky sadě variabilních mikrosatelitových markerů na chromozomu Y jsem zkoumal platnost této teorie jednoduchými přístupy odhalujícími historii introgresní oblasti. Ukázalo se, že příliš velká variabilita našich markerů znemožňuje odhalení platnosti této teorie. Oproti tomu se naše markery ukázaly jako vhodné k použití v analýzách populační struktury myši domácí. Dokážeme díky nim určovat migranty mezi jednotlivými lokalitami i odhadovat míru uzavřenosti populační struktury vůči migrantům z okolí. Populace se v našich analýzách ukázaly jako poměrně uzavřené a odolné vůči přílivu migrantů. Navzdory závěrům z předchozích výzkumů, kdy disperze samců probíhala maximálně do jednoho kilometru, jsem odhalil i poměrně značný počet migrací na vzdálenosti do třiceti kilometrů. Klíčová slova Mus musculus musculus, Mus musculus domesticus, chromosom Y, introgrese Y chromosomu, populační struktura, migrace, hybridní zóna
|
|
|
Populační struktura vlka obecného (Canis lupus)
Říhová, Jana ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Vlk obecný (Canis lupus) je historicky nejrozšířenější šelmou, jehož původní areál zahrnoval většinu severní polokoule. Ambivalentní vztahy člověka k tomuto predátorovi vyústily na jednu stranu ve vyhubení tohoto druhu na velké části jeho areálu, ne druhou stranu vedly k evoluci psa, unikátního domestikanta s obrovskou fenotypovou variabilitou. Snahy ochranářské biologie v posledních desetiletích vedly ke změně vnímání role velkých šelem v ekosystémech, v jejichž důsledku vlk rekolonizuje mnoho oblastí, z nichž byl vytlačen, včetně České republiky. To sebou nese zvýšení zájmu o tento taxon mezi odbornou i laickou veřejností. Předkládaná literární rešerše má za cíl shromáždit publikované literární údaje týkající se distribuce, fylogeografie, populační struktury, sociálního a prostorového chování vlka obecného. Součástí jsou i kapitoly o domestikaci psa a jeho hybridizaci s jeho divokým předkem.
|
host ::
RSS.